ÚvodTechnické zajímavosti

Technické zajímavosti

Koněspřežní železnice

Projekt železnice vznikl v hrubých rysech již na konci roku 1807. 31. března 1808 jej PhDr. František Josef Gerstner představil jako alternativu k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Vzhledem k složité politické situaci v Evropě byla realizace projektu odložena. F. J. Gerstner byl nakonec vyzván k jeho realizaci, ale ten místo sebe doporučil syna Františka Antonína.

Sedmého září 1824 obdržel Gerstner mladší císařské privilegium ke stavbě a provozování železné dráhy, které popustil v roce 1825 vídeňským bankovním domům. Ještě téhož roku, 28. července, začaly stavební práce u obce Netřebice. 30. září 1828 byla zahájena přeprava v úseku České Budějovice – Kerschbaum. V této době však již stavbu železnice vedl Matthias Schonerer. 1. srpna 1832 byl zprovozněn celý úsek České Budějovice – Linz. V květnu 1836 získala železníční společnost povolení k přepravě osob. Ta však v menší míře provozována od samého počatku.

18. srpna 1868 byla slavnostně zahájena přestavba železnice na parní provoz. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1872, kdy v úseku Urfahr – Lest vyjel poslední vlak tažený koňmi.

Na české straně ve směru od Českých Budějovic byly zřízeny dvě přepřažní stanice severního úseku koňské dráhy Č. Budějovice  – Linc. Přepřažní stanice Holkov a druhou byla stanice Bujanov.

Přepřažní stanice HOLKOV

Stanice byla zřízena v zájezdním hostinci Veselka kde se v součesné době připravuje živá expozice formanské dopravy s dobovým hostincem, Penzion „Koňská dráha“ býval kočárovnou a poblíž něho je stále zřejmý původní zářez koňespřežné  železnice s několika zachovalými kamennými mostky. V městském muzeu ve Velešíně najdete model znázorňující koňespřežný provoz. Více

MUZEUM Velešín – červenec a srpen denně, květen, červen, září  soboty a neděli od 9 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin. V jiném termínu domluva na tel.: 725 919 382, bartizal@pomalší.cz

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přepřažní stanice Veselka – Holkov

 

Černá kuchyně v historickém domě č. p. 20 „U Kantůrků“

Černá kuchyně tvoří prostor v domě, převážně v zadní či boční části síně, s otevřeným komínem trychtýřovitého tvaru o větším průměru, zvaného též lezák či plášťák, pod nímž bylo otevřené ohniště, v pozdějších dobách pak různá topná zařízení, jako např. sporák či pec. Do černé kuchyně se převážně vstupovalo ze vstupních prostor domu, na hradech a zámcích tvořila samostatné prostory mimo obytné části, často doplněné zdrojem užitkové či pitné vody. Býval v ní zabudován kotel pro přípravu nápojů pro dobytek či na vyvařování prádla. Ve stěně nad ohništěm bylo ústí pece a kamen postavených ve světnici. Taková černá kuchyně pak sloužila nejen k přípravě pokrmů, ale i k přikládání do kamen. Vařilo se na trojnožkách, roštech či v hrncích. V některých případech rozšířený komín sloužil k uzení masa. (wikipedie)

Černá kuchyně před rekonstrukcí Černá kuchyně - KANTŮRKOVEC  

Zde klikněte na panoramatický snímek

Most Sv. Jan nad Malší – Velešín

Kozákův most

Železobetonový most s předpjatou mostovkou přes vodní nádrž Římov v lokalitě zvané „U Kozáků“. Byl postaven v roce 1979. Jeho projektantem byly Stavby silnic a železnic Praha. Je jedním z nejdelších mostů v České republice.Přes údolí Malše bylo nutno vybudovat 256 metrů dlouhý železobetonový most ve výšce až třicet tři metry. Bylo použito mimořádně zvlášního způsobu stavby pomocí vysunované mostní konstrukce. Nejprve se postavilo posuvným bedněním 5 pilířů, na břehu se vybetonovala do formy 22,5 metru dlouhá lamela s ocelovou výstuží, vysunula se nad údolí a přibetonovala se lamela další. V dřívějších obdobných případech se v údolí stavěly ještě mezipodpory, jejichž stavba byla však nákladná, a tak u římovského mostu bylo použito vysokého pylonu s táhly nad vysunovanými lamelami komůrkového průřezu. Lamely byly 3 metry vysoké, v horní části 9 a v dolní 4 metry široké, a tedy velmi těžké. Pylon s táhly zabraňoval, aby se lamela na svém konci při vysunování prohnula, a dokonce pylon sám (automaticky) případný průhyb vyrovnával. Lamelu – nebo též nosník – bylo třeba vysunout správně nejen výškově, ale také směrově – a o to se staral laserový paprsek procházející celou konstrukcí a automaticky opravující případné odchylky. Římovský most má šest polí po 45 metrech a mostovka má pětiprocentní spád. Všechny lamely byly uloženy s přesností ? 1 mm. Celé zařízení bylo vyvinuto v pražském podniku Stavby silnic a železnic.

Technický popis najdete zde

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Kozákův most – Velešín – Svatý Jan nad Malší

Chlebová nabíjecí pec ve dvoře domu č. p. 20 „U Kantůrků“ nově postavena v roce 2014

Po rekonstrukci historické černé kuchyně v domě č. p. 20 se přistoupilo, z důvodu velkého zájmu o pekařské výrobky z tamní malé pece, k vybudování velké nabíjecí pece a přípravny těsta na dvoře jmenovaného objektu. V peci se peče několikrát do roka na různých akcích pro veřejnost. Informace o akcích spojených s pečením v peci najdete zde.

Válení chleba  Sázení chleba  Chlebová pec Hotový chléb